Tao te ťing

1.

Tao, které se dá popsat slovy, není stálé Tao jméno, které se dá jmenovat, není věčné jméno bezejmenné je počátkem všeho pojmenovatelné je matkou tisíce věcí proto prázdný a bez přání vidí počáteční jemnost, ale naplněný vidí povstávající úplnost to obojí má společný původ, ale různé jméno dohromady je nazýváme tajemstvím hlubším než hlubina sama branou k počátku

2.

Když všichni pod nebem rozeznali krásné jako krásné, objevila se ošklivost Když poznali dobré jako dobré, bylo tu nedobré Proto přítomnost jednoho vytváří nepřítomnost druhého lehké a těžké dává smysl jedno druhému dlouhé a krátké skládá společnou míru vysoké a nízké se k sobě vztahuje zpěv a hudba se doplňuje předtím a potom se následuje Proto moudrý nekoná ze sebe učí beze slov deset tisíc věcí povstává bez jeho přičinění a následuje jej moudrý jim dává život, ale nevlastní je činí, ale nevytváří žádnou závislost završuje bez zásluh a proto jej úspěch nemine!

3.

Nevyvyšovat nadané a lid nepodlehne hádkám nevážit si cenností a lid nebude krást neukazovat žádostivé a mysl lidu bude klidná Proto moudrý vyprazdňuje mysl a naplňuje žaludek oslabuje chtění a posiluje kosti udržuje lid v nevědomosti a bez přání nenechává jednat intelektuály Protože sám od sebe nic nečiní, tak se věci řídí samy!

4.

5.

Nebe a země nejsou dobrotivé zacházejí se všemi jako se slaměným psem Moudrý vládce není dobrotivý zachází se lidem jako se slaměným psem! Vzduch mezi nebem a zemí je stejný jako vzduch v měchu varhan nebo dmychadla prázdný, ale nevyčerpatelný čím víc proudí, tím víc vytváří mnoho slov vyčerpá mysl je lépe být prázdným měchem

6.

Duch údolí neumírá, nazýváme jej Tajemná Matka O její bráně říkáme,. že je kořenem nebe a země bez přestání vytváří věci, takže ji za nimi není téměř vidět

7.

Nebe je věčné a zem bez konce nežijí samy pro sebe a proto trvají Stejně tak moudrý se staví do pozadí, ale objeví se v čele, odloží svou osobnost, a tím ji zachová! Je neplněn, protože je vyprázdněn

8.

Nejvyšší dobro je jako voda prospívá deseti tisíců, bytostí a nesváří se s nimi přebývá na místech, jimž se lidé vyhýbají a proto je skoro jako Tao dobré bydlení závidí na místě dobré srdce závisí na hloubce dobré vztahy ne laskavosti dobrota hovoru se zakládá na upřímnosti dobrota vlády se zakládá na řadu dobré konání na schopnostech a dobrý čin na správném načasování Kdo vyhýbá se sváru, vyhýbá se škodě

9.

Ctnostný naplňuje, ale kéž by toho nechal! Šikovný ostří, ale kéž by nepřeostřil! Bohatý plní truhly zlatem a jadeitem, ale stejně je neuchrání Mocný má titul a bohatství, ale stejně jej pýcha zahubí Je-li dílo dokončeno, odejdi, protože taková je cesta nebe

10.

Žít tam, kde pozemská duše nalezla ochranu, a obejmout přitom celistvost, spolehnout se na životní sílu, být měkký jako dítě, které ještě nemá žádné ambice Jsi toho schopen? Proniká tvá vize k zářivému počátku, aniž by se nechala zaslepit věcmi? Umíš pečovat o lid a vládnout říši, aniž bys byl chytrý? Umíš poslouchat, když brány nebes se otevřou? A umíš poslechnout, když jsou zavřené? Prosvěcuješ čtyři části světa, aniž bys o tom věděl? Dávám život a sytit bytosti, ale nevlastnit působit, ale nevytvářet závislost vést bez vedení tomu říkáme Tajemná Síla

11.

Třicet loukotí se sbíhá uprostřed kola, ale teprve díra pro hřídel dá kolu smysl Smíchej vodu s hlínou a vytvoř nádobu, ale teprve to prázdné uprostřed jí dá užitek Postav dům a prolom okna a dveře, teprve otvory jej učiní obyvatelným Proto užitek spočívá v tom, co tu je, a smysl v tom, co tu není

12.

Mnoho barev oslepuje mnoho zvuků ohlušuje mnoho chutí otupuje jazyk lovy a štvanice člověka poblázní drahé věci člověka svedou z cesty proto se moudrý stará o svoje nitro a ne o své oko podřizuje první a odmítá druhé

13.

Přízeň i nepřízeň zneklidňuje vědomí vlastní důležitosti je neštěstí, které tě může stát tělo i duši Co znamená, že chvála i hana jsou důvodem k poplachu? Když malý člověk získá přízeň, musí počítat s její ztrátou Proč je vlastní důležitost holé neštěstí? Protože člověk zaměřuje na sebe samého Ale co mne může potkat, když nemám co ztratit? Když se na sebe dívám jako na vše ostatní pod nebem, vše pod nebem mi může být svěřeno A když pečuji o sebe jako o všechny věci světa, může mi celý svět být dám k opatrování

14.

Když něco hledáme a nenalézáme, nazveme to neviditelné Když nasloucháme a nic neslyšíme, nazveme to neslyšitelné Když hmatáme a nemůžeme nahmatat, nazveme to neuchopitelné To trojí nevyzpytatelné splývá v jedno beztvaré jeho povstávání nevydává žádné světlo jeho završování nepůsobí žádnou temnotu toto věčné a nepojmenovatelné se vždy nakonec vrací do nicoty Nazýváme je tvarem bez tvaru, obrazem bez podoby Nemůžeme je poznat, a proto se zdá temné a nezřetelné Když se s ním chceš setkat, neuvidíš jeho hlavu Když jej chceš následovat, neuvidíš jeho ocas Raději se drž Taa dávnověku, abys mohl řídit věci dneška Je možné poznat začátek časů, protože jedno Tao prochází...

15.

Dobří vůdcové dávnověku dokonale plynuli v proudu tajemství ve vší jeho hluboké jemnosti Byli tak neproniknutelní, že je nemůžeme pochopit, a protože jim dnes už nerozumíme, nemohu ani popsat, jací byli, ale jen jak se nám jeví: Jak byli váhaví! Jen ten, kdo v zimě brodí řeku Jak byli pozorní! Jako ten, kdo je ze všech čtyř stran obklopen nepřáteli Jak byli uctiví! Jak vznešený host Jak opatrně se sdíleli! Jako led, který záhy pukne a začne tát Pevní a strozí jako dřevěný špalek i prázdní jako horké údolí Kdo umí zacházet se sebou jako nezakaleným proudem a nechá se zklidnit a zjasnit? Kdo umí zacházet se svou nehybností, dlouze ji míchat a tím opatrně...

16.

Dosáhli úplné prázdnoty a udrželi naprostý klid deset tisíc věcí se společně počíná a já, takový jaký jsem, pozoruji, jak se vrací zpět Všechny věci dozrávají, ale každá se vrací ke svým vlastním kořenům Návratu ke zdroji říkáme klidné spočinutí, znamená to pevně přilnout ke svému určení Tento stav nazýváme stálost rozumět stálosti je zváno prozíravost nerozumět stálosti má za následek chybné chování jeho výsledek je neštěstí rozumět stálosti je obejmout všechny věci obejmout věci znamená opravdu vládnout Skutečný panovník je jedno s nebem jednota s nebem znamená jednotu s Taem jednota s Taem je věčnost Pokud žije, vyhne se nebezpečí

17.

O těch největších vladařích lid sotva ví, že je má, ty menší uctívá jako své otce, ještě menších se bojí a na ty docela malé hledí s pohrdáním Nedůvěřuješ-li lidem, ani oni ti nevěří Opravdový vládce nespěchá, opatrně odměřuje slova, a je-li úkol dokončen a úspěch se dostaví, každý řekne, bylo to tak normální

18.

Když zapomínáme na Tao, objevuje se správné chování a dobročinnost Druhou stranou velké chytrosti a bystrosti je velká faleš Je-li rozvráceno všech šest velkých vztahů, objevuje se poslušnost a laskavost, a když je v nepořádku celá země, nastupují loajální politici

19.

Odlož svatost a zbav se moudrosti a prospěch lidu bude stonásobný Odhoď dobročinnost a odstraň spravedlnost a lidé budou opět poslušní a laskaví jeden k druhému Odlož chytrost a zbav se obratnosti a zloději a lupiči nebudou krást O těchto třech dvojicích se dá říct: slouží jako pouhá ozdoba a proto umožni lidu ztotožni se s něčím jiným Prostota ať je příkladem, celistvost cílem mírni vlastní zájmy a měj jen pár přání

20.

Odložte učení a netrapte se Vždyť, jak daleko od sebe stojí souhlas a nesouhlas, anebo chvála a kritika? Ten, koho se ostatní bojí, se také musí bát ostatních Záliv mezi mnou a ostatními je tak široký! Lidé se při své cestě za štěstím chovají jako na velké společné oslavě stoupají nahoru na terasy na jarní slavnost já jediný jsem klidný a neúčastný nerozvinutý jako dítě, jež se ještě neusmálo, bez jakéhokoliv cíle jako bych neměl ani domov Ostatní lidé mají všeho nadbytek jen mně se zdá, že jsem všechno ztratil, mé srdce je srdce hlupáka beztvaré a nerozlišující Ostatní lidé jsou tak jasní a uspořádání jenom já jsem divný a temný Ostatní lidé pečlivě vymezují já jediný se mísím...

21.

Jedině síla prázdnoty může sledovat cestu Taa Tao samo o sobě je neurčité a nevysvětlitelné temné, dvojnásob temné, ach, ale jsou v něm obrazy nějaké temné, dvojnásob temné, ach, ale cosi je v něm! Nejasné, podivné, ale podstata věcí je v něm podstata Taa je nejautentičtější z věcí všech, protože všemu ostatnímu dává opravdovost Odedávna až do dnes jeho jméno je neodvolatelné použijeme jej, abychom mohli podat zprávu o tom, kdo je otcem věcí všech Já vím, že je otcem všeho? Skrze měj samotné!

22.

Odstoupení udržuje nedotčenou celistvost ohnutí napřimuje vyprázdnění naplňuje ošuntělost obnovuje mít málo znamená být blízko zdroje mít hodně znamená jít stranou Tímto způsobem moudrý objímá jednotu a stává se vzorem pro vše pod nebem nevystavuje se na odiv, a proto září netvrdí, že má pravdu, a proto je jeho pravda zjevná neprosazuje se, a proto je uznáván, a protože nezápolí, tak nic pod nebem s ním nemůže soupeřit Staré rčení říká, že odstoupení udržuje nedotčenou celistvost To nebylo řečeno nadarmo! Opravdu, takový člověk se navrátí do nebytí nedotčen!

23.

Neslyšitelné je správný způsob jak hovořit o přirozeném Větrný vír nevydrží celé ráno a ani bouře netrvá celý den Co je způsobilo? Je to nebe a země Pokud ani nebe a země nejsou schopné dlouhého trvání, co teprve člověk? Uchopit věci v souladu s Taem znamená být v jednotě s Taem Člověk, který má sílu, se sám stává silou Člověk, který se řídí jinými pravidly, se stává těmito pravidly Tao obdarovává toho, kdo má sílu, silou a odebírá jim tomu, kdo ji nemá Ztrácí-li člověk víru, ani ostatní mu nevěří

24.

Kdo stojí na špičkách, nestojí pevně kdo se zeširoka nakročí, neudělí ani krok kdo se staví na odiv, nezáří kdo se chválí, nemá zásluhy kdo je hrozně důležitý, netrvá dlouho Takže podle Taa můžeme říct, že hodně jídla je hodně výkalů, tohle lidé neměli nikdy rádi, a proto s tím moudrý nemá nic společného

25.

Je tu cosi beztvaré a úplné, co se zrodilo před nebem a zemí, jak podivné a nehmotné! Stojí samo neměnné působí všude a není ohrožováno ničím můžeme je pokládat za Tajemnou Matku neznáme jeho jméno a tak mu říkáme Tao Musíme-li o něm hovořit, nazveme je velké velké znamená pokračující pokračující znamená daleko jdoucí daleko jdoucí znamená nevracející se Tao je velké Nebe je velké Země je velká Král je také velký tou jsou čtyři velké síly světa a vládce je jeden z nich člověk následuje zemi země následuje nebe nebe následuje Tao a Tao má svůj vzor v přirozeném

26.

Těžké je základem lehkého klid je nadřazený činnosti Proto moudrý kráčí celý den, ale nevzdaluje se od své družiny, a i když se před ním objevují nádherné výhledy, zůstává uvolněný a odpoutaný Jak je možné, že někdo je vládcem deseti tisíc válečných vozů, a přece se považuje ze lehčího než cokoliv pod nebem? Kdyby byl těžší než svůj vlastní základ, vyvrátí se, kdyby byl aktivnější než dění samo, ztratí vládu

27.

Kdo umí dobře chodit, nezanechá stop kdo umí dobře mluvit, neřekne nic, zač by mohl být pokárán kdo umí dobře počítat, nepoužívá bambusový vrubopis kdo umí dobře uzavírat, nepotřebuje žádný zámek a přece to nelze odemknout kdo umí zavazovat, nepotřebuje žádný provaz a přese to nelze rozvázat Proto moudrý umí zachránit ostatní, aniž by kohokoliv zavrhnul umí spravovat věci, aniž by jakoukoliv odmítnul Tomu říkáme udržet si světlo dobrý je učitelem nedobrého a nedobrý je látkou dobrého, ale když si necení svého učitele a když on nepečuje o svoji látku, velice zabloudí, i kdyby byl tuze moudrý Tomu říkáme hluboce jemné!

28.

Kdo zná mužnost a přeci si podržuje ženskost stane se říčním údolím světa nikdy neopouští věčnou sílu a vždy se vrací do stavu dítěte kdo zná bílé a přece si podržuje černé se stává vzorem pro vše pod nebem kdo je příkladem pro všechny neodchyluje se od věčné síly a vrací se k nekonečnému kdo má slávu a přece si podržuje hanu stane se údolím celého světa je-li údolím celého světa bude zcela naplněn věčnou silou a vrátí se k jednotě rozpadem jednoty vznikají nástroje moudrý je používá jako dílenský mistr proto velký řezbář nikdy neřeže

29.

Říkám pro ty, kteří by se chtěli zmocnit světa celého a zasahovat v něm, že takový čin by nebral konce, protože svět je nádoba zázračná Kdo do ní zasahuje, zničí ji Kdo si ji chce vzít, ztratí ji Proto se někteří lidé snaží vést a jiní následovat, někteří lidé snaží vést a jiní následovat, někteří dýchají nosem a jiní vydechují ústy, někteří jsou silní a jiní slabí, někteří energičtí a jiní líní A protože tomu tak je, moudrý odstraňuje extrémy, marnotratnost a taky dobrotivou shovívavost

30.

Radíš-li panovníkovi ve věcech vojenských, řekni mu, že vláda světa se nedá získat zbraněmi už jen proto, že síla se proti původci obrací na bojištích rostou jen bodláky a trní po vojenském tažení hladomor následuje Proto se dobrý vojevůdce spokojí s tím, čeho dosáhl, a nesnaží se získat vojenskou převahu Když vítězíš, nepřikládej si zásluhu když vítězíš, nepyšni se tím vítězství dosahuj, jen není-li zbytí, a nevyhrávej zcela! Rychle vítězství rychle stráne jde proti Tau a co je proti Tau záhy končí

31.

Zbraně jsou nástroje špatného znamení lidé je vždy nenávidí a ten, kdo má Tao, s nimi nechce nic mít čestné místo urozeného muže je doma po levici a v boji či na pohřbu po pravici zbraně jsou nástroje špatného znamení a urozený je používá, jen není-li zbytí je lépe se jimi nevzrušovat nevynášet je, i když ti přinesou vítězství Těšit se z nich znamená těšit se z usmrcování lidí a kdo se z toho těší. nedosáhne velkých cílů při příznivých událostech sedáváme po levici a při nepříznivých po pravici pobočník stojí vlevo a hlavní velitel stojí vpravo jako při smutečním obřadu Je-li pobito mnoho lidí, plakej a naříkej, vítězství ve válce přijímej se...

32.

Neměnné Tao nemá jméno, ačkoliv je tak jednoduché a nepatrné Nikdo pod nebem je neučiní svým sluhou, ale kdyby se jej nějaký urozený člověk dokázal přidržet, všechno tvorstvo by se mu podřídilo Když sjednotí se nebe a země, aby seslaly sladkou rosu, potom i lidé sami od sebe a bez příkazů budou žít v jim vlastním souladu Když rozdělujeme jednotu, objevují se jména Pohromě se vyhneme, jen když víme, kdy přestat Všechno tvorstvo se má k Tau jako říčky k řekám a řeky k moři

33.

Kdo zná ostatní, je moudrý, ale kdo zná sebe, je prozíravý kdo porazí druhé, je silný, ale kdo ovládne sebe, je mocný kdo nic nechce, je bohatý kdo je schopný, dosahuje cíle kdo zní své místo, žije dlouho kdo smrt nezničí, dlouho trvá

34.

Velké Tao se rozlévá, kam chce živí všechny bytosti, ale nic jim nepřikazuje úspěšné,ale bez věhlasu odívá všechny bytosti a stará se o ně, ale neovládá je nikdy nic nechce a tak se na světě celém ocitá mezi nejmenšími všechny bytosti se k němu vracejí, ale ono jim nevládne a tak se na světě celém ocitá mezi největšími Protože se nikdy nesnaží dosáhnout velikost, naplňuje ji

35.

Uchop velkou podobu a celý svět k tobě přijde Přijít znamená neubližovat, ale měrou svrchovanou nalézt mír a bezpečí Hudba a dobré jídlo zlákají poutníka k zastávce Ale když mluvíme o Tau, je tak mdlé a bez chuti Chceme jej předvést, ale není co Chceme mu naslouchat, ale neslyšíme jej Ale když jej používáme, vyčerpat nemůžeme

36.

Chceš-li něco stáhnout, musíš to nejprve nechat roztáhnout, chceš-li něco oslabit, musíš to nejprve nechat zesílit chceš-li něco zmenšit, musíš tonejprve nechat vyrůst, a když to budeš chtít odstranit, neprve to nech vyvinout Takový přístup nazýváme jemný a prozíravý měkké a lebé vítězí nad pevným a silným ryba nessmí utéct z mělčiny na hlubinu ostré nástroje státu nemají přijít lidem na oči

37.

Tao ve své stálosti nic nečiní vědomě a přesto nic nezůstane rozděláno Kdyby se jej chtělurozený držet, ostatní lidé by se sami od sebe napravili Kdyby se tajně živené přání rozhořelo, zadržel bych jej bezejmennou jednoduchostí, jež přináší klid a oproštěnost a v níž se vše pod nebem spravuje samo

38.

Kdo má velkou sílu, není silný a proto ji má kdo má menší sílu, drží se jí a proto ji ztrácí kdo má velkou sílu, nečiní nic ze sebe a koná z ničeho kdo má menší sílu, činí vědomě a koná z něčeho vznešená dobrota má za základ něco vznešená uctivost jedná, a když na ni ostatní nereagují, vyhrne si rukávy a dovede ji k sobě! Proto se uchylujeme k síle, jen když jsmeztratili Tao Uchylujeme se k dobrotě, když jsme ztratili sílu Uchylujeme se ke spravedlnosti když jsem ztratili dobrotu Uchylujeme se k uctivosti, když jsme ztratili spravedlnost Uctivost je směsicí plytké důvěry a mělké loajality a proto je počátem nepořádku Předvídavost je květem Taa a proto je počátkem dvojnosti Doopravdy...

39.

A co řekneme o těch, kdo dávno, pradávno obrželi jednotu? Nebe dostalo jednotu a je jasné země dostala jednotu a je stálá bohové z ní získali svoji duchovní moc údolí byla zaplněna životem urozeným dala vládu nad vší zemí tak působí jednota Kdyby nebe nebylo jasné, bojím se, že by se rozpadla Kdyby bohové neměli duchovní moc, bojím se, že by vyhasli Kdyby údolí nebyla zaplněna, bojím se, že by vyschla Kdyby z ní nežily všechny bytosti, bojím se, že by zhynuly Kdyby urozeným nedala šlechetnost a vznešenost, bojím se, že by zhynuly Kdyby urozeným nedala šlechetnost a vznešenost, bojím se, že by se zhroutili Proto pokora je kořenem šlechetnosti a základem vznešenosti je vědomí nicoty Urození...

40.

Návrat je pohybem Taa měkkost je jeho působením vše pod nebem mu vděčí za život To, co je, spočívá v tom, co není

41.

41. Když urozený člověk slyší o Tau, pečlivě je provozuje Když průměrný člověk slyší o Tau, někdy je dodržuje a jindy zanedbává Když malý člověk slyší o Tau, nahlas se směje nebylo by to Tao, kdyby se mu nesmál Proto je takové úsloví: ta nejjasnější cesta vypadá jako temná kdo na ní pokročil, jakoby se vracel nejhrubší cesta ja ta nejhladší nejvyšší síla je jako údolí nejčistší bělost je zablácená velká síla jakoby na něco čekala ustanovená síla přichází kradmo úplná jednoduchost vypadá jako ústupek velký čtverec namá rohy velkou nádobou neuděláš hned vleký tón není slyšet velká podoba je bez tvaru Tao může být skryté a beze jména, ale ono jediné je dobré, vše poskytuje, vše...

42.

Tao počíná jedno jedno rodí dvě dvě rodí tři a tři rodí deset tisíc věcí všechny věci neou jin a objímají jang mísí tyto síly a vytvářejí tak sjednocený soulad Lidé nemají rádi, když je někdo sirotek, vdovec nebo nehodný a přece se urození tak titulují! Někteří se zvětšují tím, že se zmenšují jiní se zmenšují tím, jak se zvětšují co učí ostatní, já také učím drzí a zpupní neumírají přirozenou smrtí a proto je učiním otci svého učení

43.

43. Nejměkčí věc pod nebem v mžiku projde nejtvrdší věcí Co není hmotné, se protáhne i prostupným Takže dobře vím, jak prospěšné je konat bez úmyslu Učení, jež se nadá vyjádřit slovy, vede ke konání bez úmyslu tak je výhodné pod nebem je dosahují jen málokteří tak je vzácné!

44.

Věhlas anebo ty sám, co ti je přednější? Majetek anebo ty sám, co je víc? Škodí víc ztráta nebo zisk? Velká lakota znamená velké výdaje kdo hodně hromadí, hodně ztrácí kdo se mírní, neztrátí dobrou pověst kdo ví, kdy se zastavit, vyhne se nebezpečí a bude dlouho žít

45.

Největším dokonalost je jakoby neúplná, ale nevyčerpatelná největší plnost je jakoby prázdná, ale půsosbí bez konce velká přítomnost se podobá lomenosti velké nadání je jakoby nešikovné velká výmluvnost se neumí vyslovit teplo činnosti přemáhá chladnou nehybnost, ale klid i nad teplem vítězí Takže všemu pod nebem správný klid vládne!

46.

Vládne-li ve světě Tao, pošleš jezdecké koně hnojit pole Nevládne-li světem Tao, založíš na venkově chov válečných koní Nic nepůsobí tak velkou pohromu jako neznat míru Nic nepřináší větší škodu než po něčem příliš toužit Kdo je spokojen s tím, co má, je vždy spokojen

47.

Aniž bys vyšel ze svých dveří, můžeš poznat vše pod nebem Aniž bys pohlédl ze svého okna, můžeš uzřít cestou nebe Čím dál jdeš, tím míň znáš Takže moudrý neputuje, a přesto ví pojmenovává, ale nerozhlíží se završuje, aniž něco koná

48.

Cílem učení je mít každý den víc, cílem Taa je mít každý den míň Ubíráš-li každý den, dojdeš k bodu, kdy už nic nezůstalo, tehdy nekonáš ze sebe a nic nezůstane nedokončeno Svět je možné svěřit tomu, kdo se do něj nemíchá, ale kdo do něj zasahuje, není jej hoden

49.

Moudrý nemá vlastní srdce srdce všech lidí činí srdcem svým k dobrému jsem dobrý k nedobrému jsem rovněž dobrý tak proměňuji dobrotu v sílu věrnému jsem věrný nevěrnému jsem rovněž věrný tak proměňuji věrnost v sílu moudrý přebývá ve světě v dokonalé rovnosti srdce a přitom neúčastně kvůli všem ostatním se s nimi dělí o své srdce lidé na něj hledí a pozorně mu naslouchají on s nimi zachází jako s dětmi

50.

Tím, že vstupujeme do života, otevíráme brány smrti z deseti lidí tři náleží životu z deseti lidí tři náleží smrti a další tři jejich způsob života rovněž dovede ke smrti, proč je tomu tak? Protože kladou příliš velký důraz na život Slýchal jsem, že když někdo umí nakládat se životem, tak se na cestách nepotká s divokým buvolem vstoupí-li do armády, netkne se jej žádná zbraň divoký buvol nemá kam zarazit svůj roh tygr kam zatnout svůj spár zbraň kam zaseknout ostří či vnořit hrot, proč tomu je tak? Zůstává stranou země smrti

51.

Tao jim dává život síla je živí hmota jim určuje tvar podstata povahu dotváří proto deset tisíc věcí bez výjimky uctívá Tao a váží si síly Uctívat Tao a vážit i síly není předepsáno, ale děje se samo od sebe Tao jim dává život sílá je živí, dává růst, vychovává stará se o správný tvar vedek dospělosti, chrání je dává jim život, ale nevlastní je koná, ale nevytváří závislost bytosti dospívají, ale síla je nevede Tomu říkáme tajemná moc!

52.

Někde pod nebem je kořen světa, který pokládáme za Tajemnou Matku Skrze matku poznáváme dítě a skrze dítě se opět přimykáme k matce Dokud bude žít, neštěstí jej nepotká! Uzavírej svoje otvory, uzamykej svoje brány a celý život si uchováš sílu, ale když se otevřeš světu a budeš zacházet s věcmi, nebudeš v klidu do konce svých dní Vidět malé se nazývá prozíravost Držet se měkkého se nazývá síla Používej světlo, ale nech jeho jas se vracet Nevydávej se pohromě, ale cvič se ve stálosti

53.

Kdybych byl pevně odhodlán a měl znalost cesty, jediné čeho bych se bál, že se do ní budu plést Velká cesta je široká, ale lidé dávají přednost postranním stezkám Palác je výstavný, ale pole zarostlá plevelem a sýpky prádné Oblékat se do zdobných šatů a nosit ostré šavle přecpávat se jídlem a pitím hromadit věci a bohatství je předvádět své lupičství a to nemá s Taem nic společného

54.

Nebude vytrženo, co dobře zakořenilo nebude opuštěno, co bylo správně objato potomci budou stále přinášet oběti pěstuj to v sobě a tvá síla bude opravdová pěstuj to ve své rodině a tvá síla se rozhojní pěstuj to ve své vesnici a tvá síla bude trvat pěstuj to ve svém státě a ten bude silou oplývat pěstuj to v celém světě a tvá síla dosáhne všude na člověka se dívej z hlediska člověka na rodinu se dívej z hlediska rodiny na vesnici se dívej z hlediska vesnice na stát z hlediska státu na vše pod nebem se dívej z hlediska všeho Jak vím, že tomu tak je? Tím, že to tak je

55.

Kdo hluboce a vnitřně přijal sílu, podobá se dítěti vosy, štíři a zmije jej nekousnou ani neuštknou draví ptáci se jej nedotknou jeho kosti jsou měkké a svaly vláčné, ale jeho stisk je pevný neví nic o spojení muže a ženy, ale jeho úd je vztyčen a jeho semeno plné, protože jeho tělesná rovnováha je dokonalá Vědět jak udržet rovnováhu se nazývá stálost rozumět stálosti je prozřetelnost prodloužit život za přirozenou hranici nepřináší štěstí ovládat myslí životní sílu přináší její úpadek co dosahuje vrcholu, stárne Říkáme: co jde proti Tau, upadá

56.

Kdo ví, nemluví kdo mluví, neví uzavírej své otvory uzamykej své brány otupuj hroty, rozmotej spletené spoj se s jasem, smíchej s prachem tomu říkám jednota s tajemstvím člověk se k němu nemůže přiblížit ani od něj utéc nemůže mu prospět ani uškodit nemůže jej ponížit ani povýšit takového si váží všichni pod nebem.

57.

57. Kdo spravuje stát pomocí souboru platných zákonů, používá vojenskou moc zvráceným způsobem Svět se dá spravovat, jen když se do něj příliš nevměšujeme Jak to vím? Tím, že tomu tak je: čím víc zákonů a omezení, tím chudší je lid čím větším počtem ostrých nástrojů je lid tísněn, v o to větším zmatku stát je čím jsou lidé chytřejší a vzdělanější, tím víc nesmyslů se objevuje jak přibývá zákonů, tak přibývá lupičů Proto moudrý říká: nedělám nic ze sebe s lid se sám mění miluju klid a lid se řídí sám do ničeho příliš nezasahuju a lid bohatne nemám žádná přání a lid je sám sebou prostý

58.

Když se vláda moc neprosazuje, lid se pročisťuje a zjednodušuje Když má vláda vše pod pečlivým dohledem, lid je svéhlavý a nezvladatelný Štěstí vychází z neštěstí, v úspěchu se skrývá neúspěch Kdo ví, co je vůbec nejlepší? Nemít žádnou vládu opravdovost se mění v prohnanost dobrota v úchylku zmatek všeho lidu již trvá příliš dlouho Proto moudrý je sám poctivý, ale netvaruje ostatní je špičatý, ale nebodá je přímý, ale nenarovnává je jasný, ale nezáří

59.

Nejlepší způsob, jak řídit lid a sloužit nebi je opatrné zacházení jenom opatrné zacházení je přímá cesta k podřízenosti přímou cestou k podřízenosti rozumíme neustálé shromažďování síly Kdo neustále shromažďuje sílu, zvítězí nad vším, a protože se mu vše podřídí, nikdo neví, kam jeho mc sahá, a protože nelze poznat meze jeho možností, může spravovat stát, a je-li schopen pečovat o matku státu, vytrvá dlouho Tomu říkáme pevně zapustit kořeny je to cesta dlouhého trvání a stálého nadhledu

60.

Spravovat velký stát je jako smažit malou rybu Když používáš Tao, abys dohlédl na vše pod nebem, démoni pozbývají svou čarovnou moc Není to proto, že by ji zcela ztratili, ale ona lidem neškodí Vlastně to neí čarovná moc, co lidem neškodí, ale vládce, který lidem neškodí A protože ani jeden neškodí, spojí své síly a vrátí se k Tau

61.

Velký stát je jako povodí na dolním toku řeky vše pod nebem se zde stéká všem pod nebem je ženou žena svým klidem vždy vítězí nad mužem svým klidem se dřží dole a tak i velký stát se kloní před malým státem a tím jej získá malý stát se sníží před velkým státem a je jím pohlcen někteří jsou anektováni tím, že se sníží a jiní tím, že zůstanou nahoře velký stát by neměl chtít nic jiného, než aby přivedl lidi dohromady a staral se o ně a malý stát by neměl chtít nic jiného než se spojit a sloužit lidem Aby oba získali, po čem touží, je třeba, aby se velký snížil před malým

62.

Tai chrání deset tisíc věcí dobrému je pokladnicí nedobrému útočištěm Kdybychom s tím obchodovali, použili bychom ta nejkrásnější slova Kdybychom jím chtěli ovlivnit ostatní, chovali bychom se co nejvznešeji Je možné odmítout lidi, i když nejsou dobří? Když je syn nebe korunován a tři knížata uvedena v úřad, lidé drží jadeitové kotouče a čtyřspřežení jedou v čele, lépe by však bylo, kdyby Tao bylo korunováno a lidé seděli tiše Jak staří prokazovali úctu k Tau: neříkali snad, že kdo o něj snažně prosí, získá jej, hříšníku však bude odpuštěno? Proto bylo nejcennější

63.

Čiň nečinění dělej neděláním nalezni chuť tom, co nemá žádnou chuť zacházej s malými, jako by byli velcí zacházej s několika jako by byli houf Ale na zlobu odpovídej podle pravidel cesty plánuj obtížné, dokud je malé každá obtížná věc pod nebem jistě měla lehký začátek a každá velká věc vznikla z něčeho malého Moudrý dosahuje velikosti tím, že nechce být velký slib daný bez úvahy vyvolává nedůvěru brát mnohé na lehkou váhu způsobuje četné problémy moudrý se na ně dívá jaio a problémy a proto je nemá

64.

Bezpečné se snadno udržuje nezrozené se snadno plánuje kruché se snadno taví drobné se snadno rozpustí začni jednat, když ještě nepostalo spravuj věci dřív, než upadnou do nepořádku Strom, který oběma pažemi stěží obejmeme, vyrostl z malého výhonku devítípatrová terase z hromádky hlíny cesta dlouhá tisíc mil začala pod tvýma nohama kdo jedná, bude zničen kdo si zakládá na řizení, je ztracen Proto moudrý nejedná podle svých přání a není zničen neřídí se podle svých chutí a není ztracen Lidé jdou za věcmi takovým způsobem, že mají úspěch skoro na dosah, ale pak jej ztratí Starej se o konce stejně jako o počátky a neutrpíš porážku Proto si moudrý nepřeje mít nějaká přání a necení si...

65.

Ti, kteří v dávnověku vládli podle Taa, nepoužívali jej, aby lid vzdělali, ale udrželi v hlouposti Lidu se těžko vládne, když je příliš chytrý Proto užívat k vládnutí vědomosti nejspíš způsobí rozkradení státu, nepoužívat vědomostí způsobí obohacení státu Člověk by měl rozumět tomu dvojímu, jež dohromady vytváří jedno pravidlo Když jej máš stále na mysli, můžeš jej nazvat tajemná síla Tajemná síla je doopravdy hluboká a doopravdy sahá velice daleko takový člověk pomáhá ostatním vrátit se bez návratu není souladu

66.

Řeky i moře se mohou stát králi všech zemských údolí, protože se drží dole Když si někdo přeje ovládat lid, musí používat svůj jazyk, jako by byl pod ním Když si někdo přeje být v čele mas, musí se tvářit, jako by byl úplně vzadu Proto je moudrý nahoře, ale lidé necítí jeho tíži, jeho místo je vpředu, ale lidé jej nevnímají jako překážku, všechno pod nebem jej šťastně podporuje a nikdy se tím neunaví, a protože s nikým nesoupeří, nic pod nebem s ním nemůže soupeřit

67.

Všichni pod nebem říkají, že cesta Taa je velká a že se nepodobá ničemu Nepodobá se ničemu, proto se dá srovnat jenom s velikostí Kdyby se něčemu podobala, byla by k ničemu Mám tři poklady, které strážím jako poklady první je soucit druhý je skromnost a třetí je ten, že si nemyslím, že jsem první pod sluncem Díky soucitu mohu být odvážný díky skromnosti mohu být velkorysý a díky tomu, že si nemyslím, že jsem první pod sluncem, mohu vytrvat ve všem ostatním Ale, když někdo opustí soucit a nechá si statečnost, když někdo opustí kromnost a nechá si velkorysost, opustí poslední a zaujme první místo, takový zemře! Díky soucitu zvítězí na bitevním poli, a když je donucen se...

68.

Dobrý válečník nemá válku rád, dobrý válečník se vyhýbá hněvu, vítězí nad nepřítelem, ale nenapadá jej Kdo umí zacházet s lidmi, podřizuje se jim Říkáme tomu síla neválčit, schopnost zacházet s lidmi Je přítelem nebe, víc dosáhnout nelze!

69.

Vojenští experti říkají: netroufám se dělat hostitele, tak hraji hosta neodvažuji se postoupit o palec, tak ustupuji o stopu jinými slovy: válčí tak, že neválčí vyhrň si rukávy, aby bylo vidět, že neskrýš zbraň romáchni se, ale beze zbraně boj veď tak, abys nebyl čelem k nepříteli není větší neštětí, než nemít schopného protivníka kdo jej nemá, ztratí mě při poklady Stojí-li proti sobě dvě stejně silné armády, vítězí ten, kdo bojuje s těžkým srdcem!

70.

Snadno lze chápat má slova, snadno je lze uskutečnit, ale nikdo pod nebem jim nerozumí a nikdo pod nebem se jimi neřídí Má slova mají svůj počátek a mé činy svého mistra, jenže to nikdo neví, a tak mě nikdo nechápe Vzácní jsou ti, kdo mi rozumí, a proto vzácný jsem i já sám Moudrý nosí hrubou vlněnou houni, ale v nitru ukrývá drahocenný jadeit

71.

Nejvyšší je považovat vědění za nevědění Nevědět, že vědění je jenom vědění, velice škodí Jenom když víme, že škodlivé škodí, vyhýbáme se škodě Moudrý se vyhýbá škodě, protože ve škodlivém vidí škodlivé, a tak nemá škodu

72.

Když se lid neděsí moci, přijde větší moc, nebude respektovat žádné hranice, vtrhne do jejich domovů a zasáhne je v jejich vlastním srdci Je to proto, že lidé jsou nenasytní Moudrý neukazuje, co ví opratuje se, ale nepřeceňuje drží se domova a hrozí se nepozornosti

73.

Kdo je ve své smělosti troufalí, bude zabit kdo je statečný, ale netroufá si, bude žít to obojí někdy prospívá a jindy škodí Kdo ví, proč je nebe kruté? Zde je i moudrý na vážkách cesta nebe je vítězit bez zápolení lidé odpovídají moudrému, aniž potřebují slova přicházejí k němu, aniž by je volal a on čte v klidu znamení doby Nebeská siť sahá daleko a široko, její oka jsou volná a přece nepropustí nic!

74.

Pokud se lid nebojí smrti, jak mu můžeme smrtí hrozit? I kdyby se někomu podařilo, aby se lid bál smrti, vždycky se najde někdo nehorázný, ale i ten se dá chytit a zabít, takže kdo se nakonec odváží být nehorázný? Je tu velký kat, který posílá lidi na smrt Pokud někdo zabíjí místo kata, jakoby tesal místo velkého tesaře Málokdy se stává, aby ten, kdo tesá místo velkého tesaře, se nesekl do vlastní ruky

75.

Lid hyne hlady, protože jeho vrchnost projí příliš mnoho daní, proto umírá hlady! Je těžké vládnout lidu, když se vládce příliš angažuje, proto se těžko vládne! Lid bere smrt na lehkou váhu, protože se všichni příliš starají o život, proto bere smrt nalehko! Kdo koná bez ohledu na život, má hodnotnější život, než kdyby si jej cenil!

76.

Zaživa jsou lidské bytosti měkké a vláčné, ale po smrti jsou tuhé a toporné Rostliny, stromy a všechny ostatní bytosti jsou zaživa rovněž měkké a křehké, ale po smrti jsou vyschlé a ztvrdlé Proto tuhé a tvrdé se přimyká ke smrti, ale měkké a vláčné se přimyká k životu Vojenská moc, jež zesílila, stojí před záhubou velký strom bude poražen silné a velké liží dole slabé a poddajné leží nahoře

77.

Nepodobá se snad cesta nebe napnutému luku? Když napínáme luk, tak se jeho horní konec snižuje a dolní konec zvedá, takže ti, co mají nadbytek, se zmenšují, a ti, co mají mnohem méňě, jsou povyšováni Cesta nebe ubírá tomu, kdo má hodně, a přidává tomu, kdo má málo Cesta člověka je jiná, bere tomu, kdo má málo, aby mohla přidat tomu, kdo má nadbytek Kdo má tolik aby se o to mohl rozdělit se vším pod nebem? Jenom ten, kdo má Tao Proto moudrý jedná, ale ostatní na něm nezávisí dosahuje úspěchu, ale nepyšní se jím nechce ukazovat svoji cenu

78.

Ze všeho pod nebem nic není tak měkké a poddajné jako voda, ale působí-li na tvrdé a tuhé, nic jí neodolá a není možné zaujmout její místo měkké vítězí nad tvrdým ohedné vítězí nad tuhým Každý pod nebem to ví, ale nikdo podle toho nejedná Proto moudý říká: kdo na sebe bere ponížení celé země, je pán oltářů zasvěcených půdě a zrnu a kdo na sebe bere nešťestí celé země, je vládcem všeho pod nebem To jsou pravdivá slova, i když vypadají jako úpná blbost!

79.

I když vneseš soulad do velkého rozladění, vždy zůstane něco neusmířeného Copak je možné se s tím spokojit? Proto moudrý dodržuje livou stranu smlouvy a neobviňuje druhou stranu Kdo má sílu, stará se o své závazky Kdo nemá sílu, pečlivě kontroluje ostatní Nebeská Tao nemá své oblíbence, ale zůstává a dobrým

80.

Ať je stát malý a málo lidu v něm, ať má zbraná málo a ani ty nepoužívá, ať lidé myslí na smrt a neputují daleko, ať mají vozy a lodě, ale žádnou chuť do nich nastoupit, ať mají štíty a zbraně, ale ne příležitost vytáhout do bitvy, ať opět váží uzly, a pak je používají ať je jejich potrava chutná, šaty krásné, domovy ať přinášejí útěchu a zvyky jsou příjemné A tak i kdyby sousední státy ležel nad dohled a bylo odtud slyšet štěkot psů a kdákání slepic, lidé dosáhnou vysokého věku, aniž by se jim chtělo putovat sem a tam do cizích končin!

81.

Upřímná slova jsou krásná krásná slova nejsou upřímná kdo je dobrý, není vyřečný kdo se rád dohaduje, není dobrý kdo ví, není učený kdo je učený, neví moudrý neshromažďuje čím víc dělá pro ostatní, tím víc má čím víc dává, tím víc získává Cesta nebe je prospívat a neškodit přitom Cesta moudrého je působit, ale nebýt příčinou sváru!

Záznamy: 1 - 81 ze 81


1	2	3
4	5	6
7	8	9
10	11	12
13	14	15
16	17	18
19	20	21
22	23	24
25	26	27
28	29	30
31	32	33
34	35	36
37	38	39
40	41	42
43	44	45
46	47	48
49	50	51
52	53	54
55	56	57
58	59	60
61	62	63
64	65	66
67	68	69
70	71	72
73	74	75
76	77	78
79	80	81


1	2	3
4	5	6
7	8	9
10	11	12
13	14	15
16	17	18
19	20	21
22	23	24
25	26	27
28	29	30
31	32	33
34	35	36
37	38	39
40	41	42
43	44	45
46	47	48
49	50	51
52	53	54
55	56	57
58	59	60
61	62	63
64	65	66
67	68	69
70	71	72
73	74	75
76	77	78
79	80	81

Tao te ťing

Spolupracujeme

BaDuanJin - 8 kusů brokátu

Číslo

ZASÍLÁNÍ NOVINEK

Kontakt


1	2	3
4	5	6
7	8	9
10	11	12
13	14	15
16	17	18
19	20	21
22	23	24
25	26	27
28	29	30
31	32	33
34	35	36
37	38	39
40	41	42
43	44	45
46	47	48
49	50	51
52	53	54
55	56	57
58	59	60
61	62	63
64	65	66
67	68	69
70	71	72
73	74	75
76	77	78
79	80	81