Dobří vůdcové dávnověku
dokonale plynuli v proudu tajemství
ve vší jeho hluboké jemnosti
Byli tak neproniknutelní,
že je nemůžeme pochopit,
a protože jim dnes už nerozumíme,
nemohu ani popsat, jací byli,
ale jen jak se nám jeví:
Jak byli váhaví!
Jen ten, kdo v zimě brodí řeku
Jak byli pozorní!
Jako ten, kdo je ze všech čtyř stran
obklopen nepřáteli
Jak byli uctiví!
Jak vznešený host
Jak opatrně se sdíleli!
Jako led, který záhy pukne a začne tát
Pevní a strozí jako dřevěný špalek
i prázdní jako horké údolí
Kdo umí zacházet se sebou
jako nezakaleným proudem
a nechá se zklidnit a zjasnit?
Kdo umí zacházet se svou nehybností,
dlouze ji míchat a tím opatrně přivést k životu?
Ten, kdo má toto Tao,
si nepřeje být plný,
protože předčasně plné
se završuje a upadá
